Typický prologue na úvdo Tour. Přestože se jede v Lutychu, nečekejte žádné kopce, bude to rovinatý test časovkářských schopností. Nečekejte ani hodně technických pasáží, jak býva v městských krátkých časovkách zvykem. Bude zde pouze pár zatáček, rozhodovat by se tedy mělo na rovinách a vyhrát by měla “hrubá časovkářská” síla. Prologoue by mohl mít za následek méně pádů v následujícíh etapách, přecejenom nebudou všichni jezdci v jedné vteřině a na dostřel žlutého trikotu, takže balík by mohl být méně nervózní.

Po jarních klasikách budeme moci opět obdivovat krásu Belgických Arden. Nepřijdeme o některé pěkné kopce, ale nečekejte tak malé klikaté cestičky a úzké nájezdy pod dané kopce, trať se bude držet širších a co se týká třítýdenní Grand Tour “bezpečnějších” silnic. Přesto je to na začátek více “akční” etapa než jedoduše rovinatý den, jak bývá na začátku Tour zvykem.

Další etapa, která nám odhalí krásy belgického kraje – tentokrát oblasti kolem Namuru. Dnes už se ale bude očekávat klasický hromdadný spurt. Finiš je po rovině, takže očekáváme “Cavendish show”. Zaskočí ho Peter Sagan?

Na první pohled jen lehce zvlněná etapa, která ovšem může být hodně těžká a záludná. Konečně se dostanou jezdci z Belgie do Francie a pojedou i přes některé kostkové pasáže okolí silnic pro Paris-Roubaix, né však přímo po nich. V druhé části etapy se pojede po pobřeží a tudíž hrozí silný vítr a “terezíny”. To může hrát stěžejní roli. Aby toho nebylo málo, budou tam ještě dost nepříjemné krátké kopce a 700 m dlouhý “uphill” finiš s průměrným sklonem 7,4 %.

Další den pro sprintery. Hodně nervózní by mohly být první hodiny závodu, kdy se pojede podél pobřeží a opět se tedy da očekávat silný boční vítr. Nekategorizovaný kopec před cílem se může stát místem posledních ataků “nesprinterů”.

Opět sprinterský den, pravděpodobně. Když se ale podíváme na délku dnešní i předchozích etap, je to vždy plus mínus kolem dvou set kilometrů. Né, že by to na cyklisty bylo až tak moc, ale psychická únava se začíný hromadit už teď. Řekl bych až zbytečně dlouhé etapy ubírají času na regeneraci, spaní atd. Po dnešku je navíc na programu poměrně dlouhý transfer. I fyzická únava už tedy může být znát.

Ano, další etapa pro rychlíky závěrečných metrů. Ovšem začátek etapy, to bude něco pro fajnšmekry – pojede se kolem vinic Champagne. Silnice budou často otevřené, takže bude dost záležet na větru.

Od prologu to bude první, alespoň částečné, porovnání formy lídrů. Nepříjemný zvlněný terén bude zakončen kratším, ale prudkým stoupáním do malého ski centra. Průměrné stoupání je 8,4 % a maximální sklon bude dosahovat 13 %.

Kratší, za to výživná etapa, která zavede peloton do Švýcarska. Na první pohled je patrné, že to dnes bude ideální příležitost pro úspěšný únik. Ovšem to bývá zrádné. Ví to každý sportovní manažer i závodník, tudíž více než půlka balíku se bude snažit do úniku dostat. To by mohlo vyvolat vražedné tempo, nepodaří-li se nějaké skupince odpoutat brzy. Jedna zajímavost, která by mohla leccos naznačit – jeden z kopců se v překladu jmenuje “Kopec Bolesti” (Côte du Passage de la Douleur).

41,5 km dlouhá časovka. Tony Martin, Fabian Cancellara, Bradley Wiggins, Cadel Evnas… a další. Bude to krásný souboj. Od tohoto dne se oddělí lídří “časovkáři” od těch horších v jízdě proti chronometru. Ti pak budou muset o to více útočit v kopcích. Časovka povede z větší části po úzkých a poměrně technických silnicích, nebude to žádná dálnice. Po dnešku bude den volna, ideální vymáčknout ze sebe úplně všechno.

I když by se podle profilu mohlo zdát, že se již vyjede do Alp, není to tak. Přesto budou dnešní kopce hodně těžké a vůbec první kopec nejvyšší horské kategorie bude pro všechny důležitým měřítkem. Kopce budou zároveň hodně prudké, takže nečekejte žádnou projížďku růžovým sadem.

Konečně Alpy! Tady na jezdce moc roviny opravdu čekat nebude. Organizátoři vlastně ještě “uměle” přidávali kratší rovinatou část mezi kopci Col de Madeleine a Col du Glandon, aby etapu prodloužili a aby vznikl prostor pro sprintérskou prémii. I tak zůstává etapa poměrně krátká – 148 km. To by mohlo nahrát nějakému uprchlíkovi či skupince.

Další den v Alpách. Více než v kopcích se však peloton bude pohybovat v povodí horských řek a v údolích. Jezdci si krajinu a nádhernou scenérii užívat asi nebduou, ale my u televizních obrazovek ano. Modlím se za časté záběry z vrtulníku. Ačkoliv jsou hned v úvodu dva nepříjemné kopce, půjde spíše o tranzitní etapu s velkou pravděpodobností úspěšného úniku. Všimli jste si data? Patek 13.! Ve Francii je naštěstí ale takové datum považováno za štastný den, u nás je to přesně naopak.

Zajímavější než samotný profil této etapy je datum 14.července – den dobytí Bastilly. Nejen domácí týmy jako Europcar, FDJ, AG2R, Cofidis, Saur Sojasun, ale každý Francouz na startu bude extrémně motivován. Dokonce si každý rok můžete vsadit, jestli 14.července vyhraje právě francouzský cyklista, jakýkoliv. Na jihu Francie, kudy vede 13.etapa, bývá dost větrno a navíc se opět často pojede podél pobřeží. Ač to tedy vypadá na spurtérský souboj, vítr by mohl nadělat v pelotonu paseku a můžeme být svědky nečekaného etapového vítěze.

Buďte si jistí, že dnes vybouchne někdo z favoritů. Asi nemůžeme čekat, že by dnes jeden z lídrů vyhrál Tour, určitě se ale pro někoho sesype šance na dobré celkové umístění. Kopec “Mur de Peguiere” napovídá už svým názvem (mur = stěna). Průměrné stoupání je 8%, ovšem poslední tři kilometry mají 13 %, přičemž v posledná části je maximální sklon až 18 %. Kdo odpadne, bude mít dost času “nakoupit” ztrátu, do cíle to bude totiž ještě čtyřicet kilometrů. I závěr bude zajímavý, bude si finišovat na malém městském okruhu.

Nelehká etapa pro sprintery. Pro lídry by měl být dnešek dnem “odpočinku”, i přesto, že zítra je na programu druhý volný den. Takový klid před bouří. I dnes, stejně jako po celou Tour, bude zajímavé sledovat, jak rozloží své síly Team Sky. Obětuje všechno pro úspěch Bradelyho Wigginse a nechá domestiky starat se pouze o něj i ve dnech, jako je tento? Nebo budou pracovat na špici pelotonu, sjíždět ujeté borce a připravovat tím půdu pro dojezd jejich druhé hvězdě Marku Cavendishovi?

Pyreneje v plné své kráse. Po volném dni je vždy forma jednotlivců dost nevyspitatelná, i pro ně samotné. V půlce etapy bude překážka v podobě věhlasného Tourmaletu. Poslední kopec před “cílovým sjezdem” má v závěrečném kilometru sklon 10 %, ideální příležitost pro vytvoření náskoku, který pak ve sjezdu může buď narůst, nebo být smazán. Jsem za podobné dojezdy moc rád, bývá to svkělá podívaná, vzpomeňte na minulý ročník. Závodník zkrátka musí umět závodit z kopce dolu. Kdo ze startujících je v tom nejelpší? Vincenzo Nibali, Cadel Evans, Samuel Sanchez, Sandy Casar a nesmím zapomenout na Petera Sagana. Ten by ale na kopec mezi prvními přijet neměl, i když u něj je možné úplně všechno. Rozhodně tady bude velká šance potrápit Bradleyho Wigginse, ten by mohl ve sjezdu ztratit.

Jedna ze stěžejních etap celé Tour, a to hned v několika ohledech. Bude hrát samozřejmě důležitou roli pro závodníky bojující o GC. Bude jednou z rozhodujících etap, co se týká dresu pro nejlepšího vrchaře. V neposlední řadě pak půjde “o přežití” závodníkům, kteří chtějí Tour dokončit a kopcům zrovna neholdují. Řeč je samozřejmě především o sprinterech. Kopec Port de Bales je v cyklistické hantýrce typický “magneťák”, už už si myslíte že je konec a on se táhne stále dál a dál. Cílový kopec do ski resortu Peyragudes je prudký zhruba 10 %, ale v závěru se to trochu narovná a stoupání je mírnější. Z cíle je v dáli vidět Eiffelova věž. Jak symbolické.

Pro bojovníky o žlutý dres bude tento den “rozjetím” před zítřejší časovkou. Pro ostatní jedna z posledních šancí na etapový vavřín. Týmy bez vítězství budou chtí útočit “všema devíti” (za každý tým startuje na TdF devět jezdců).

Ačkoli to může znít divně, právě dnešek bych já osobně označil za královskou etapu letošní Tour de France. Ano, právě tato časovka jednotlivců bude extrémně důležitá a definitivně určí vítěze. Po osmnácti odjetých etapách nebude rozhodovat pouze časovkářská kvalita. Možná je škoda, že letos organizátoři vypustili týmový test proti chronomteru, ale změna je život. Bradley Wiggins prožívá životní sezónu a dokonale mu letošní trať hraje do karet. Dokáže ho někdo porazit? Smůlu si snad tento Brit vybral loňským pádem, po kterém musel odstoupit. Jestli letos nevyhraje, tak už nevim kdy jindy.

Poslední etapa, dá se říci formální záležitost. O vítězi již bude rozhodnuto. Ale co zelený dres? O ten se dost možná ještě bude tvrdě bojovat. Centrum francouzské metropole bude opět svědkem nejprestižnějšího “kritéria” a hlavně boje o asi nejcenější sprinterský vavřín silniční cyklistiky.